Cerkev jedinojgo a istinojgo Boga

Cerkev jedinojho a istinojho Boga je jediným uznávaným náboženstvím Gorodiny, všechna ostatní jsou postavena mimo zákon. Bog, tedy bůh, je všemohoucí, světa stvořitel a hybatel, a pod jeho patronátem je absolutně vše. Všechna přání, aby se vše zdařilo, jak mělo, aby úroda byla hojná, aby krávy rodily telata, aby jim mlíko nezkyslo v ceckách, aby Marjuščin Ilja bídně nepadl ve válce, i by zhynuli všeci zkurvysyni co mu v bitevní vřavě vzali život, jdou přes Boga a nikoho jiného. Žádné modlářství, žádní svatí, žádné pochybné kulty osobností, je pouze Bog a jemu oddaní kněží. Jakákoliv další náboženství, věrouky, či snad čarodějnictví, je potíráno a pronásledováno Soudom jedinstvinnym a spravjednym, neboli (volně přeloženo) inkvizicí.

Bog nemá fyzické vyobrazení, jeho přítomnost je všude, ve všech a ve všem, v každém srdci a v každé mysli každého správného Gorodince, a měl by být v srdcích a myslích všech bytostí na celém světě. Vždyť to právě Bog tento svět stvořil a jinověrci se jen pokoušejí uniknout nevyhnutelnému, spravedlivé vládě Boga (a Gorodiny, ale to už nikdo nahlas neříká). Bog kromě oddanosti a následování jeho přikázání vskutku nežádá mnoho, jen pro jinověrství a kulty pochybných patronů a svatých nemá slitování. A magii, samozřejmě.

Bogovi kněží chodí v modrém rouchu, podle důležitosti postavení v hierarchii Cerkve zdobeném zlatou nití. Znak Boga, zlatý kruh, nosí buď vyšitý na rouchu, nebo na bílé štole. Stát se Bogovým knězem znamená hodně. Hodně trpělivosti, hodně cílevědomosti, a hlavně zatraceně hodně odříkání, protože v leckteré věznici se má vězeň lépe, než novic v klášteře. Dřevěná pryčna, trocha jídla a vody a nekonečné studium svatých textů je všechno, co první roky na kněze v klášteře čeká. Martyrium může výrazně usnadnit, pokud se na dotyčného kněze usměje sám Bog a předá mu trochu své moci, ale i potom to není procházka růžovým sadem. Zejména když chudák novic vidí vyžrané velekněze, kteří pokrytecky začali kašlat na některá přikázání, jakmile se dostali k moci.

Vztah k magii a alchymii

Tam, kde vládne Bog, mají mágové jasno: prchnout. Skrývání se je pro mága jen oddalovaná smrt, a pokud přijde do hry Soudce nadaný Bogovou mocí nebo královští Lovci (jediní Cerkví trpění mágové), je konečná. Magie je nečistá a proradná – mágům nelze věřit, mohou lidem lézt do hlavy, krást jim myšlenky a páchat mnohé další ohavnosti, a hlavně, žádný člověk by neměl disponovat takovou mocí, jen a pouze Bog. Vždyť kdo jiný může za všechny hladomory a další katastrofy, než mágové, na které se zlobí Bog. Jediným známým případem mága, který přežil v Gorodině je ten, který se dal do služeb královských Lovců a začal lovit jiné mágy.

Alchymii Cerkev vlastně vyčítá totéž. Nicméně alchymisté mají přecejen více možností, jak přežít a věnovat se své činnosti. Jednak, pokud se alchymista věnuje pouze léčitelství a hojivým přípravkům, Cerkev na něj nemá páky, dokud nezačne třeba pitvat lidi (lidské tělo je svaté a rýpat se v něm po jeho smrti je svatokrádež). Jednak si sám král Nikolaj začíná uvědomovat, čeho by s podporou alchymie v rámci přiměřeného pokroku mohla Gorodina dosáhnout, takže si natruc Cerkvi založil při univerzitě v Orenburgu katedru alchymie a nechal tam vědce bádat v trochu svobodnějších podmínkách, než bylo doposud zvykem. Nicméně, i tak to mají alchymisté velmi nahnuté, pokud je Cerkev přistihne bez královské ochrany bádat nad něčím, co podle nich uzurpuje Bogovu moc, a jejich jediným štěstím je, že znalosti alchymie lze, na rozdíl od magie, vymlátit z hlavy.

Bogostvinnaja Inkvizicja

Inkvizice Boží, nejhorší a nejobávanější věc, která se vám může přihodit. Tajný nástroj Cerkve k pronásledování a potlačování Hereze, středověká verze Gestapa namířená proti mágům, nepohodlným alchymistům a v podstatě všem, na jejichž hlavu je v Gorodině vypsána odměna, nicméně slouží i za hranicemi své rodné země jako informátoři či mají na starosti jiné operace týkající se rozvědky.

Součástí Inkvizice jsou nejen kněží, ale rovněž další agenti, informátoři, špehové a v neposlední řadě lovci mágů – magií nadaní jedinci, vycvičení a ideologicky vymytí k lovení jiných mágů. Pokud se Inkvizice nepustí do otevřeného konfliktu, operuje v utajení, přestrojení, její členové jsou cvičení v utajení gorodinské identity a přízvuku.