Venalla
Venalla je radostnou bohyní, původem z Galacie. Představuje horoucí lásku, plodnost, bujaré veselí oslav, i prostou radost z dobře odvedené práce. V jinak chudém a špinavém světě představuje maják naděje a štěstěny, který vrhá světlo na šedavé dny. U Venally může najít útočiště každý, kdo nehledá v životě zlého úmyslu a dokáže se upřímně radovat ze života, který mu byl dán. Mívá tři podobenství: Mladá panna oděna v sytě zelený šat, matka ve zlaté, a stařena v podzimní oranžové či rudé.
O udržování víry se stará Sesterstvo. Sestry Venalliny chodí oblékány v prosté tóze, šatech, rouchu, či jiném dostatečně volném oblečení v barvě podle ročního období – na jaře zelený, v létě zlatý, na podzim oranžový či rudý, v zimě čisté bílý. Oděv obvykle doplňují plody, pšeničné klasy a další části rostlin podle ročního období. Sesterstvo žije ve Venalliných chrámech zasazených do krajiny, případně se starají o špitály, lazarety či venkovské usedlosti. Spíš než církví či podobnou organizací je sesterstvo volným společenstvím, a i proto má Venalla mnoho podobenství, které jednotí pouze hlavní idea lásky, radosti a štěstí. Poslání Venalliných kněžek je neúnavně šířit tyto tři hodnoty kolem sebe, pomáhat lidem, kteří pomoc potřebují. I proto Venalla nemá žádnou konkrétní podobu nebo symbol, pouze určité motivy.
Sesterstvo má blízko ke krajině a přírodě, řídí se přírodními cykly. Její kněžky často nejsou kdovíjak vzdělané nebo studované, z vlastních zkušeností však mají hlubokou znalost přírody a ve svých chrámech žijí prostý, avšak rozhodně ne asketický život – odříkání čehokoliv dobrého je v přímém rozporu s jejich vírou. Jsou praktické, schopné hospodářky, ženy činu, které vždy zachovávají dobrou náladu a bodrý úsměv. Tomu odpovídají i jejich obřady, oslavy a rituály svázané s přírodními rytmy, a zejména ty letní bývají živelné, často až živelné.
Kněží Cerkve edinjgo a istinojgo Boga, jejíž věrouka se šíří do Galacie od hranice s Gorodinou často označují Sesterstvo za bosorky, které by měly skončit na hranici. Jednak kvůli jejich radostnému přístupu k životu, jednak kvůli obřadům, za které se v Gorodině upaluje, a v neposlední řadě kvůli tomu, že dary propůjčené Venallou jejím kněžkám nemají od čarodějnictví vlastně až tak daleko. Léčení, plodnost, stavy omamné radosti, přeludy… a krom toho spousta nepěkných věcí, které si člověk možná neuvědomí na první dobrou, ale zatraceně mu mohou zkomplikovat život, když se vám povede Venallu nakrknout.