Daerwydd

Uspořádání: Teokratická monarchie v čele s královnou a Kruhem starších

Vládce: Branwen o Gaelach

Znak: Šedý vlk na žlutém poli

Náboženství: Ddaer

Významná města: Dun Aedann (hlavní), Gaelach, Laoghaire, Morraghan, Brezh

Přízvuk: Anglický, velšský, skotský

Daerwydd. Zvláštní země, uzavřená a díky tomu pro mnoho lidí Terry velmi tajuplná a opředená legendami (doslova, jen ty, které si o Daerwyddu lidé vypráví jsou poněkud jiné nátury, než legendy které daerwyddští vypráví svým dětem). Ne že by se chtěla vyloženě izolovat, kroniky tvrdí, že tomu je pouhá dvě staletí, co pás černé země ustoupil přírodě natolik, aby se do Daerwyddu dalo dojít suchou nohou. Původní spojnice vedla pouze po moři a dodnes existuje mezi Navairre a Daerwyddem rozsáhlá a obtížně překonatelná pustina.

Právě díky dlouholeté separaci od zbytku Terry jsou místní pro ostatní národy tak trochu podivíni. Mluví zvláštním přízvukem, místo piva raději pijí sušené listí zalité horkou vodou, jsou to suchaři, co se neumí pořádně zasmát, jejich mágové užívají nějaké docela divné magie a vůbec. To je všechno pravda – tedy skoro. Jejich řeč je vpravdě divná a dorozumět se s Daerwyďanem je občas o ztrátu nervů, protože jejich šišlání a je zkrátka zvláštní. Draocht, místní magické učení, má mezi obyvateli velký vliv – vždyť Kruh starších složený s druidů, čarodějek a dalších spolurozhoduje a chodu celého království – avšak při bližším zkoumání není až tak odlišné od freiwoldského Galdru. Ačkoliv Daerwyddské pivo je vynikající, je třeba uznat, že jejich čaje jsou mnohdy zajímavějším produktem – a zasmát se nakonec umí taky, jen jejich humor a nátura je prostě ze suchého těsta a nepotřebují se hurónsky chlámat každému pubertálnímu vtipu.

Daerwyddský měšťan si totiž potrpí na jistou distingovanost, styl a slušnost, s níž jedná s ostatními, ovšem straní se zbytečné okázalosti, patosu či snad nadutosti, která je tak typická pro Navairrské. Naopak, i když se Daerwyďan až po uši topí ve zlatě, zpravidla své bohatství nevystaví na odiv všem utrácením za zbytečnosti. A ačkoliv to tak tedy možná nevypadá, snad každý Daerwyďan je v jádru dobrosrdečný, jen svou štědrost a dobrosrdečnost nemíní plýtvat na idioty a budižkničemy, kteří se neumí pořádně chovat. Daerwydská móda by se potom dala popsat jako viktoriánská se silnými vlivy steampunku a pohanských či okultních prvků (vzorů, doplňků, cetek), které často nosí i ti, kteří Draochtem vůbec nevládnou.

Zajímavostí je absence jakékoliv výraznější náboženské, a vlastně i magické instituce či autority. V zemi sice částečně vládne Kruh starších (často zvaný jako Commhaeir), nicméně ten slouží především jako exekutivní orgán složený z volených druidů, druidek a dalších, přičemž vedle něj existuje nespočet dalších drobných uskupení. Stejně tak neexistuje jednotná věrouka nebo božstvo – pokud by mělo zaznít jedno jméno, je to Ddaer, obraz matky země a koloběhu roku. I to je ale ve výsledku (spolu s Draochtem) spíše filozofie, než pevná víra s jasně vymezenými hranicemi. I proto Daerwyddské někteří, zejména Gorodinci, nemohou vystát a rádi o nich tvrdí, že jsou dekadentní stvůry pokleslé duchem.

Hlavním městem říše je Dun Aedann ve středním Daerwyddu, dalšími významným městem je Gaelach, významný přístav na severu země, Laoghaire na středovýchodě, vstupní brána do Daerwyddu z Navairre, Morraghan na jihu, poblíž hranic s Atalonským královstvím a přístav Brezh na západním pobřeží.