Marna

Statut: Konstituční monarchie v čele s knížetem

Kníže: Karl Gustav von Adenhelm

Významná města: Marna

Jazyk: Německý nebo francouzský přízvuk (nebo kombinace)

Marna je malé, avšak vůči rozloze poměrně lidnatné knížectví pojmenované po městském státu, jenž ležel na stejnojmenné řece. V minulosti dosáhlo územního rozmachu díky obratné diplomacii a politice až do současné podoby, přičemž těží především z čilého a pokud možno ničím nerušeného obchodu s okolními zeměmi. Marnské knížectví sousedí s Anhaltem a Navairrským královstvím, přičemž přes jeho území vede rušná obchodní cesta spojující po nejkratší trase hlavní města všech tří států.

Knížectví samotné si zakládá na svobodě a neutralitě – diplomatické, světské i duchovní, což je na kontinentu jev poměrně vzácný, nicméně pochopitelný. Dobrý obchodník jde za dobrým obchodem, a kdo je v něm partnerem je už věc ve většině případů vedlejší. Na druhou stranu je trnem v oku církvím i náboženským řádům, neb na Marnské půdě jim pšenka příliš nekvete. Žádné z náboženství není natolik dominantní, aby na území knížectví mohlo disponovat výraznější mocí.

Místní lid je vůči cizincům poněkud uzavřený, což však kontrastuje s jejich přirozenou zvědavostí a chutí poznávat svět. Nepostrádají odvahu a obchodního ducha, takže pokud zvětří lukrativní obchod a cinkání zlata, většina sociálních zábran obvykle padá. Marnští jsou obvykle obratní jazykem, což z nich dělá výborné řečníky i diplomaty, naopak ve válečném řemeslu ale příliš nevynikají.

Díky živému obchodu se v Marně mluví dialekty jak z Anhaltu, tak z Navairre, ale i dalších zemí, jejichž obyvatelé prochází po obchodních cestách napříč knížectvím. Vyjma obchodní zdatnosti jsou především velmi pečliví a podobně jako obyvatelé Anhaltu hovoří německým přízvukem. I díky jazykové blízkosti většina mágů a učenců odchází studovat do Anhaltu, neboť Marnská univerzita… je prostě marná.